aloe vera, mladý ječmen, detoxikační náplasti, minerály

Přirozeně fermentované mléko

Již od pradávna získávali lidé od dalších savců lahodné a výživné mléčné potraviny, mezi které patří čerstvá smetana, mléko, tvaroh, syrovátka, jogurt, kefír, sýry a máslo. Bohužel, zásahem lidí, kteří začali průmyslově chovat krávy a kozy a upravovat jejich mléko byly tyto „supervýživné“ potraviny značně znehodnoceny. Avšak spotřebitelé, kteří mají dostatek informací, raději sáhnou po nezpracovaném mléce a výrobcích z mléka od zvířat, krmených trávou.

Přirozeně fermentované mléko je na celém světě jedním z klíčových zdrojů výživy. Lidé získávají mléko od mnoha různých zvířat: krav, ovcí, koz, jaků, indických buvolů a sobů. Fermentované mléko je zdrojem lehce stravitelných proteinů, enzymů, prospěšných probiotik Lactobacillus, vitamínu K2 a dalších živin.

Až do 19. století pila většina lidí neupravované fermentované mléko. Pokud je syrové mléko ponecháno bez úprav, dojde k jeho zkvašení působením prospěšných bakterií druhu Lactobacillus. Tento proces napomáhá konzervování mléka a vytváří typickou lahodnou nakyslou chuť. V mléce, které prošlo pasterizací, k přirozenému kvašení nedochází, neboť v něm chybí prospěšné mikroorganismy. Namísto toho se kazí za bohatého přispění patogenních mikrobů.

Industrializované zemědělství

Na počátku 19. století se objevují první velké změny. Farmáři byli zlákáni vidinou zisku z prodeje mléka a mléčných výrobků obyvatelům měst, kteří by k nim jinak neměli přístup. Lidé, kteří se narodili a vyrůstali ve městě, tak zapomněli jak na postup přirozené fermentace, tak na typickou nakyslou chuť.

Narůstající populace ve městech vedla ke zvýšení produkce mléčných výrobků. Proto začali farmáři hledat nové způsoby, jak chovat větší krávy, které by dávaly větší množství mléka. Začaly se objevovat specifické způsoby křížení a přikrmování dobytka obilovinami. Tyto metody výrazně zvýšily produkci mléka a mléčných výrobků, ale zároveň přinesly snížení kvality a obsahu živin v konečných produktech.

Přirozenou potravou skotu je čerstvá tráva, z níž získávají chlorofyl, celou škálu vitamínů a minerálů, esenciální tuky i živé mikroorganismy. Jelikož přestaly být krávy krmeny potravou bohatou na vlákninu, došlo ke zničení mnoha prospěšných probiotik a naopak k podpoře nekontrolovaného bujení nebezpečných bakteriálních kmenů. Krmení skotu obilnými výrobky sice zvyšuje produkci mléka a mléčných výrobků, avšak v zažívacím traktu dobytka vytváří velmi kyselé prostředí.

Nízké pH je ideální živnou půdou pro patogenní bakterie, jako je např. Escherichia Coli. Čím více obilné složky v potravě skotu je, tím větší je pravděpodobnost infekce. Epidemie způsobené infikovaným mlékem se začaly objevovat v takové míře, že byla koncem 19. století spuštěna kampaň za pasterizaci mléka.

Pasterizace ničí „živé mléko“

Proces pasterizace ničí všechny bakterie obsažené v mléce, a to jak nebezpečné patogenní bakterie Escherichia coli aj., tak i prospěšné kmeny typu Lactobacillus. Dochází také ke zničení enzymů a denaturaci aminokyselin. Pasterizace tedy ničí „živé kultury“ v mléce. Mléko skotu, který je krmen převážně obilovinami, má vysokou kyselost a obsahuje až 52 různých druhů antibiotik, pesticidů a hormonů, které mají zvyšovat produkci mléka.

Proces homogenizace se na scéně objevuje o něco později, zřejmě na popud spotřebitelů, kteří požadovali hladké mléko s vyrovnaným obsahem tuku v celém objemu, tedy bez typických smetanových hrudek. Tento proces je obzvlášť škodlivý, neboť v jeho průběhu vzniká nebezpečný enzym zvaný xantin oxidáza (XO).

Xantin oxidáza prochází stěnami trávicího traktu a dostává se přímo do krevního oběhu. XO je vysoce reaktivní a bylo prokázáno, že způsobuje poškození tepenných stěn a následné záněty, v důsledku čehož se tvoří žilní usazeniny.

Lidé žijící v průmyslově vyspělých zemích zcela zapomněli, jak probíhá přirozené mléčné kvašení. Konzumace pasterizovaných, homogenizovaných mléčných výrobků obsahujících antibiotika a hormony a pocházejících od krav dokrmovaných obilninami se brzy stala zcela normální.

Během posledních 5 let však mají konzumenti mléčných výrobků čím dál více informací o nepřeberném množství živin obsažených v přirozeně fermentovaném mléce pocházejícím od skotu krmeného travinami.